.::Využití sheltie::.

Původem je sheltie ovčácké plemeno a od tohoto se odvíjí většina jejích vlastností. I když se dnes nedá říci, že je to plnohodnotný ovčák, mnohým z nich se vlohy dochovaly a jsou schopné vcelku dobře pást ovce či drůbež, někdy ochotně pasou i svou rodinu. Za tu řadu let si ale našla své neodmyslitelné místo i v jiných alternativách. Stal se z ní skvělý rodinný společník, plnohodnotný člen rodiny, ale i dobrý hlídač nebo kamarád pro malé děti. Jestliže se svou rodinou tráví dost času, a má tak zaplněný svůj denní program, nic jí zpravidla nechybí.
Sheltie ovšem zdaleka nemusí být jen zahálivý gaučák (i když si některé na tuto roli ochotně zvykly:-). Pohyb milují a jejich touha se svému pánu zavděčit z nich činí výborné žáky a vytrvalé pracanty.

Agility:
Tento mladý a rychle se rozvíjející sport sheltie velice proslavil po celém světě. Do seznamu plemen, které se na agility vyloženě hodí, by sheltie rozhodně patřily! Již mnoho let obsazují nejvyšší příčky v kategorii small a medium ať už na závodech národních, mezinárodních, ale i na mistrovstvích. Jako většina ovčáckých plemen využívá své inteligence a ochoty spolupracovat s člověkem a to jí činí snadno cvičitelnou.  Většině z nich nechybí ani rychlost. Jakou úroveň dosáhne pak hodně záleží na šikovnosti psovoda ji pro agility nadchnout tak, aby překonala všechna úskalí výcviku a nejistota z případného selhání jí neubrala na rychlosti, o kterou dnes v agility jde především. Citlivá sheltií povaha nesnese velký nátlak a tak někdy rady trenéra nešeltiáře mohou narušit váš vzájemný vztah. 
Pro výběr štěněte na tento sport určitě nemusíte hledat rodiče úspěšně závodící. Důležitější je povaha samotného štěněte, které by mělo být temperamentní, veselé a vyrovnané. I dobrá socializace je skvělým vstupem do dalších let společné práce.

Pasení:
Jak už bylo na začátku naznačeno, sheltie je původem ovčácký pes. Dnes už mnohé z nich vlohy pro pasení nemají, což z nich ovšem nedělá horší sheltie - i takové mohou nějaké vlohy svým potomkům předat. Pasení ovcí nebylo již cílem moderní sheltie. V populaci je však stále dost těch, které toto umění svých předků nezapomněly a dokonce je to pro ně i vášní. Bohužel se nedá přesně říci, jak na tom obecně populace je, protože se tomuto sportu s nimi téměř nikdo nevěnuje. Maximum zpravidla bývá složená zkouška vloh(ZVOP).
Styl sheltií se nedá úplně srovnat s border kolií, dnes s nimi ani nestartují ve společné kategorii. Přirozeností sheltie je štěkání na ovce a většinou pracují těsněji, aby stádo uvedly do pohybu. Občas mají tendenci stádo obíhat dokola, což by mělo být časem odbouráváno. Také rozptyl při balancu je tolerován větší než pro border kolie. Občas si pomáhají i jemným  štípnutím do hlezna ovce, což by u nich nemělo být penalizováno tak, jako je tomu právě u border kolie.

Tanec se psem:
Sheltie jsou velmi hravé a učenlivé, takže cviky z tance se většinou lehce naučí. I ty nejsložitější prvky pro ně nebývají problém. Pokud jde o závody, je trochu na obtíž jejich štěkání při rozrušení z práce. To se v tanci se psem příliš netoleruje a proto někdy tým na závody ani nepomýšlí. To ale vůbec nevadí, protože cviky z tance jsou výborným zaplněním společného času se psem, navíc posilují vzájemný vztah, protahují a zpevňují svalstvo a zlepšují obratnost. To všechno se může hodit třeba na trénink agility.

Klasický výcvik:
Připravit sheltii na základní zkoušky typu ZOP, ZZO, BH obecně nebývá problém. Zkušenému pejskaři k tomu stačí třeba 14 dní, protože její ovladatelnost bývá obecně dobrá, pokud je dobře vychovaná. Požadované cviky rychle pochopí. I vyšší zkoušky by se s ní po troše příprav daly absolvovat. Sheltie se dobře naučí i stopovat a připravit psa na stopovací zkoušky by nemělo být nereálné. Pokud ovšem pomýšlíte na sportovní kynologii, poohlédněte se raději po jiném plemeni. Sheltie není pes vhodný ke kousání na rukáv ani jiné obraně. Sebevědomější jedinec by měl být schopen se tomu naučit, ale nikdy by nedosáhl požadované úrovně a riziko úrazu by bylo příliš veliké.

Obedience:
Tento sport si u nás své místo nachází teprve v posledních letech. V překladu znamená obedience poslušnost. V zahraničí, kde má tento sport dlouholetou tradici, již mnoho sheltií uspělo na soutěžích různé úrovně. Principem obedience je přesnost, dobrá práce u nohy a zase přesnost.  Pro sheltii se může nejtěžším prvkem stát aport. Některé tomu nemohou přijít na chuť nebo nejsou ochotné spolehlivě nosit až ke svému pánu.

Flyball:
Je to vlastně svým způsobem adrenalinový sport. Aby sheltie zvládla pracovat v plném tempu a zároveň ustála závodní napětí celého týmu, nesmí to být žádný plašan. Pokud s chutí aportuje a dokáže vyvinout dostatečnou rychlost, ve většině družstev vás rádi přivítají jako malého člena. I v těchto sportech se o tomto plemeni slyší stále častěji. Pořídit si ovšem sheltii, s plánem věnovat se flyballu, je více než troufalé. Mnoho z nich sice aportuje, ale nejsou v této činnosti úplně spolehliví.

Dogfrisbee:
Opět narážíme na problém s aporty. Mnoho šeltiček zastává názor, že legrace je za aportem běžet, ale ne brát ho do tlamy nebo nedejbože přinést. Dalším zádrhelem může být sám létající talíř. Je vhodné při výcviku začít s látkovými nebo gumovými talíři, aby si pes nejdříve s důvěrou zvykl na pro něj netradiční tvar a až později přejít na plastové. Frisbee se může stát dobrou společnou zábavou. Týmů závodících v tomto sportu je zatím jako šafránu.

Dogtrekking a jiná turistika:
V posledních letech se stává dogtrekking a canicross velmi oblíbeným sportem, dá se říci bez rozdílu na plemeno. Sheltie svého pána vždy ochotně následuje a miluje dlouhé procházky. Pokud je zcela zdravá, nechybí jí ani potřebná vytrvalost. Absolvování nějaké hromadné pejskařské túry tedy zdánlivě skoro nic nebrání. Doktrekking je ovšem záležitostí několika dní a desítek kilometrů v jakémkoliv počasí a terénu. Sheltie vzhledem ke své velikosti nebude psovodovi nápomocná svým tahem a sama také skoro nic neunese, tím se může stát situace trochu složitější. Ale pokud jde o nezávazné výlety do hor či jiných částí krajiny, sheltie bude šťastně šlapat vedle vás a nemusíte mít strach, že by vydržela méně než vy. Výhodou je, že ji v tomto případě nemusíte mít na vodítku jako při dogtrekkingu, což ona určitě ocení. Přitom se nemusíte bát, že se rozběhne za zvěří a pokud za vámi nebouchne petarda, tak ani neuteče.

Coursing:
Je to vlastně cross country odštěpené od chrtích dostihů, které je ovšem otevřené pro všechna plemena. Pejsci zde běhají za střapcem a hodnotí se styl chycení nebo spolupráce s druhým psem. Sheltie, která má nějaký kořistnický pud to jistě pojme jako dobrou zábavu a za střapcem se vydá. Mnoho z nich ovšem odmítne střapec opravdu chytit, zakousnout se do něj a tak ukončit lov. Určitě stojí za to se svým psem toto vyzkoušet, budete-li k tomu mít příležitost. Není mi ovšem znám jedinec, který by se tomu závodně věnoval.

Canisterapie:
Klidná a vyrovnaná sheltie nebránící se kontaktu s cizími lidmi se může do canisterapie určitě pustit. Zkoušky nejsou nijak omezeny na velikost nebo plemeno, takže i sheltie se jich může zúčastnit. V naší zemi se této aktivitě několik z nich také věnuje.

Záchranářský výcvik:
Sheltie záchranář není zrovna typický termín, přesto i tohle zvládne. Jako u každého psa to vyžaduje hodně práce a dobrý výcvik. Důležitá je i dobrá fyzička, protože chůze po sutinách není jednoduchá a riziko úrazu nemalé. I z této disciplíny již má několik českých sheltií složenou zkoušku.

seznam sheltií se složenou zkouškou

V roli domácího mazlíčka a hlídače:
Pro tuto "aktivitu" se hodí každá sheltie bez rozdílu. Ať už se koukáte na televizi, vaříte, zahradničíte, učíte se, vždy vám bude ráda nablízku. Až se rozhodnete vyrazit si do přírody, rozhodně ji nezapomeňte doma.
Pokud jde o hlídání, sheltie vše podezřelé ohlásí svým štěkotem. Dobrý pozorovatel dokonce pozná, zda zrovna štěká na pošťáka, návštěvu nebo hlásí příchod člena rodiny.  Pokud vám na zahradě běhají dvě a více sheltií, nepotřebujete ani zvonek:-)