.::Charakteristika::.

Jako každé plemeno i sheltie byla původně určena sloužit člověku. Zpočátku jako hlídací voříšek, kterému nesmělo nic uniknout a vše hlásil svým štěkotem. Jak roky plynuly, začaly se z nich křížením s anglickými ovčáckými psy stávat všestranní pomocníci, hlídači i společníci. Se stoupající popularitou shetlandských ovcí, stoupala i popularita shetlandských psů. Příliv krve dlouhosrsté kolie pak z sheltie učinil i elegantního společenského psa, milujícího svého pána a společnou práci s ním.

Dnešní moderní sheltie je velmi různorodé plemeno a proto je velmi důležité při výběru štěněte zohlednit svoje představy o využití vašeho budoucího společníka a  s pomocí chovatele si z vrhu pečlivě vybrat toho správného adepta, aby váš společný život byl co nejspokojenější. Obecně lze říci, že sheltie je citlivá, empatická , snadno ovladatelná a vysoce přizpůsobivá, ale i v jednom vrhu najdete velké rozdíly v temperamentu a rozdílnou odolnost k rušivým podnětům a ochotu ke spolupráci. Některá sheltie je mazlivá a klidná (vhodná jako rodinný společník) a jiná má stále tolik "práce", že se nestihne v klidu ani nažrat a docela klidně se zabaví i sama( vhodná pro zkušenějšího pejskaře, který překoná problém s motivací takového zvířátka). Mezi těmito extrémy najdete ideální pracovní sheltii. Bude vás sledovat, vyzývat ke hře, snadno se vyrovná s novými situacemi. 

Pokud chceme ze své sheltie mít opravdu spolehlivého a pohodového společníka, je opravdu velice důležité dbát na její socializaci. Ta začíná již v prvních týdnech ještě u chovatele. Je tedy nanejvýš vhodné nenechat výběr chovatelské stanice náhodě, navštívit ji a prohlédnout si prostředí ve kterém štěňata vyrůstají - jak se chovají ostatní psi ve smečce a zda jsou malá štěňátka v kontaktu s lidmi. Sheltie chovaná v kotci bez zkušeností s reálným životem rodiny vám v budoucnu přinese spoustu trablů. Když si vezeme svou chlupatou kuličku domů, nemáme ještě vyhráno, jsou před námi měsíce poznávání a učení se novým věcem. Pokud to pejsek dosud nezažil, je vhodné ho začít seznamovat s domácím prostředím (vysavač, sekačka, mixér, rádio, televize, atd...). Stejně tak je vhodné s ještě malým štěnětem jet na návštěvy k příbuzným a známým a představit jim nového člena rodiny. I každou návštěvu je dobré "ulovit", aby se pomazlila:-). Všechny tyto aktivity by měl pes přijímat za vaší podpory jako samozřejmou součást života. Pokud se něčeho bojí, snažte se odvést jeho pozornost a tvařte se, že se nic neděje. Naprosto chybné je v této situaci psa chlácholit nebo chválit. Tím mu potvrzujete "nežádoucí" chování. Chválit ho můžete až ve chvíli, kdy se chová statečně. 
Pokud tohle všechno sheltie včas neabsolvuje, nemá většinou dost sebevědomí, aby se s tím dokázala sama bez přípravy vypořádat. Bohužel nejsou úplnou výjimkou až neurotičtí jedinci, které vyvede z míry cokoliv.
S jemností její duše je třeba počítat i při práci, výchově a výcviku. Pokud ji chceme něco nové naučit, nejlépe toho dosáhneme pozitivním přístupem bez nátlaku a trestů (i zvýšení hlasu znamená pro ni trest). Jediná chvíle, kdy můžeme použít "trestu" (u štěňat je ideální jemné zatřesení za kůži na krku) je ve chvíli kdy, pejsek dělá něco co nemá (pozor nedá se použít v situaci kdy to udělal již v minulosti a vy šílíte  nad vykonaným dílem). Naopak pokud chcete, aby spolupracoval, přišel na přivolání a pod., musíte být velmi pozitivní a i první náznak ke spolupráci (oční kontakt) odměnit pochvalou. Tak vás vaše sheltie naučí sebeovládání, protože v rozčilení s ní nic nezvládnete. Ideální moderní pomůckou je "klikr". S touto jednoduchou výcvikovou pomůckou snadno naučíte i malé štěňátko spoustě zajímavých kousků. Sheltie taková práce velmi baví.

Již několik let si sheltie získávají stále větší popularitu díky agility v kategoriích small a medium, rozhodně to není náhoda. Je však všestranně využitelná a najdeme opravdu jen minimum sportů, kde zřejmě nikdy nenajdou využití. Díky své učenlivosti, inteligenci a chuti k práci se naučí mnoho zajímavých a složitých cviků.

Z původu plemene jasně vyplývá, že je to pejsek poměrně dost uštěkaný. Je pravda, že sheltie štěkají rády a pokud jim není bráněno, dokáží štěkat i celkem vytrvale. Důslednou výchovou a nekompromisním zakazováním nesmyslného poštěkávání se ale i ony dokáží naučit, že toto chování je nežádoucí. Potom většinou štěkají pouze pokud hlásí příchod hosta nebo se jim něco zdá opravdu vrcholně podezřelé. Většina sheltií různým poštěkáváním komunikuje, vyjadřuje rozrušení nebo radost. 

Sheltie jsou vždy úzce vázané na svého pána, na jeho rodinu a nejšťastnější jsou, když jí můžou být neustále nablízku. Ať už jde o běžný den nebo o rodinné výlety, vždy bude vděčná, bude-li vás moci doprovázet. Rozhodně se nehodí pro život v kotci -  je to absolutně proti její přirozenosti a bude se tam trápit. Většinou ani veliký výběh, kde je úplně sama, není plnohodnotnou náhradou společně stráveného času, byť na "gauči". Obecně jsou velmi přizpůsobivé a je jim jedno, jestli mají domek se zahrádkou nebo bydlí "na hromádce" v malém panelákovém bytečku. Pokud jí poskytneme dostatek pohybu a pozornosti, bude maximálně spokojená a mnohokrát nám to vrátí. Další její velmi příjemnou vlastností je tolerance ke všemu živému. Její krédo by se dalo nazvat "žít a nechat žít". Dobře se tedy chová i v menší  smečce, pokud není stresovaná nějakým agresivním jedincem. Obvykle však i takového odzbrojí svojí bezelstnou povahou.

Její "praktická" velikost a přizpůsobivost jí umožňuje, aby vás doprovázela i na vašich cestách. Většina sheltií navíc nemá sklony k toulání a pronásledování zvěře, což jí činí velmi příjemným společníkem při toulkách přírodou.  

Možná jste už někde četli nebo slyšeli, že jedna sheltie nikdy nestačí. Na to musí každý přijít sám, ale určitě je k zamyšlení, že opravdu málokterý majitel zůstane jen u jedné....
 Proč tomu tak je? Na to se nedá jednoznačně odpovědět:-)