!!!tento článek podléhá autorskému zákonu a jeho kopírování je zakázáno!!!

Dědičné oční vady u šeltií - Německo

                 Již několik let diskutují chovatelé a majitelé šeltií o problematice dědičných očních vad. Situaci v našem chovu je však velice těžké hodnotit. Sice stále stoupá počet chovatelů, kteří se rozhodnou pro vyšetření celého vrhu před prodejem nových majitelů, ale jen velmi málo psů je vyšetřeno opakovaně a o většině výsledků (zejména těch pozitivních) se téměř nikdo nedozví. Chovatelské kluby nemají k dispozici ani anonymní statistiky a nelze tak objektivně zjistit, jak velký problém pro český chov oční vady představují.

                Protože však mnohé příznivce šeltií tato problematika zajímá a rádi by se dozvěděli, jestli skutečně jde o problém nebo jen o planý poplach, nabízí se srovnání s jinou zemí, kde jsou dědičné oční vady už dlouho sledovány a zveřejňovány. Jednou ze zemí, kde je získání potřebných informací velmi snadné, je Německo. Příslušné statistiky zde vedou CfBrH (Club für Britische Hütehunde) a DOK (Dortmunder Kreis – sdružení certifikovaných oftalmologů). Prostřednictvím internetu, odborného tisku a přednášek jsou informace dostupné všem zájemcům o plemeno.

                Ještě je třeba poznamenat, že německé šeltie jsou našemu chovu blízké. Mnoho našich importů nebo zahraničních krytí má svůj původ právě v Německu.

                Následující přehled dědičných očních vad a statistik jejich výskytu byl zpracován podle časopisu Sheltie News, s laskavým svolením vydavatelky Martiny Feldhoff.

Distichiasis

Nadpočetné řasy vyrůstající z okraje víčka. V případě, že dráždí oko, musí být odstraněny. Starší holandské studie udávají, že je postiženo až 40% šeltií. Protože jsou v Německu vyšetřována především malá štěňata, není zřejmě mnoho případů odhaleno.

PPM – perzistentní pupilární membrána

Přetrvávající embryonální cévní systém čočky, který se za normálních okolností po narození štěněte vytrácí. Pokud části membrány přetrvají, mohou být v lehčích případech znatelné jako proužky a jiné struktury na duhovce, v těžších případech způsobují zákal (nepravá katarakta) čočky (Iris) a/nebo rohovky (Kornea). Nejtěžší případy mohou ovlivnit vidění. Jedná se o vadu vrozenou a dědičnou. Počet diagnostikovaných případů stále stoupá, není však zřejmé, co je příčinou.

CEA – oční anomálie kolií

Širší pojem pro skupinu vrozených, recesivně dědičných vývojových poruch očního pozadí. Narušení zrakových schopností psa se liší podle stupně postižení. Onemocnění se v průběhu života psa zpravidla nezhoršuje. Formy postižení:

CRD (CRH) – chorioretinální dysplazie nebo hypoplazie – nejběžnější forma CEA, vrozený nedostatečný vývoj sítnice v určité oblasti očního pozadí, objevuje se zpravidla oboustranně. U štěněte lze CRD velmi dobře rozpoznat, protože barva očního pozadí štěněte je tmavá (modrá) a teprve později zesvětlá. Takto mohou být při pozdějším vyšetření chybně diagnostikováni tzv. „go normals“, kteří se pak jeví jako zdraví (pouze u nejlehčí CRD). Dle Dr. Henneckena jich na 15.-16.týdnu nelze většinu rozeznat. Blue-merle jedincům chybí na očním pozadí žlutý a černý pigment, diagnostika CRD je zde tedy mnohem obtížnější. Majitel psa nemůže CRD sám nijak odhalit, sama o sobě psa nijak nepoškozuje.

Kolobom – vrozený defekt ve tvaru štěrbiny, jamky či vychlípeniny v oblasti očního nervu nebo jeho okolí. Při vyšetření jsou zřetelné jako světlá místa bez cév. Ve spojení s CRD je tento nález označován jako CEA. V určitých případech může kolobom ovlivňovat vidění psa, případně může vést k odchlípení sítnice nebo krvácení do oka, což má za následek slepotu. U velmi malých nebo neklidných štěňat je možné menší kolobom při vyšetření přehlédnout. Proto je třeba počítat s tím, že výskyt kolobomu je u šeltií pravděpodobně vyšší, než udávají statistiky. Zdá se však, že se kolobom neobjevuje bez CRD, což by nasvědčovalo určitému spojení jinak samostatně děděných vloh.

Odchlípení sítnice – oddělení sítnice od jejího podkladu nebo oddělení jednotlivých vrstev sítnice od sebe. Obojí způsobuje slepotu.

Krvácení / nitrooční krvácení – vně oka nebo dovnitř oka

Dr. Hennecken poukazuje na to, že zkroucené cévy nejsou v současnosti jediným důkazem CEA, jak tomu bylo dříve.

V roce 2007 bylo diagnostikováno 26% CEA pozitivních šeltií (pokles o 1% oproti roku 2006). Pro srovnání: kolie 36% a border kolie 1%.

Korneální dystrofie

Zakalení oka způsobené usazováním lipidových krystalů na rohovce (bílé skvrny). Nejedná se o zánět. Problém může zřejmě způsobit také nadbytek tuku v krmivu.V některých případech mohou skvrny opět zmizet. U šeltií byly diagnostikovány 3 případy.

RD – retinální dysplazie

Vrozená dědičná vada vývoje sítnice, která vytváří záhyby nebo v těžších případech rosety, popřípadě trhliny. Význam u šeltií není velký, objevily se 3 případy.

Katarakta (vrozená)

Bývá nazývána „šedý zákal“ - nazývá se tak každé nefyziologické zakalení čočky nezávisle na příčině (dědičná nebo nedědičná), rozsahu (minimální zakalení nebo plně zakalená čočka) nebo čase výskytu (vrozená nebo získaná). Každá katarakta, jednostranná i oboustranná, má být považována za dědičnou, pokud nejsou jednoznačné důkazy nějaké jiné příčiny jejího vzniku (úraz, cukrovka, zánět).

PHTVL/PHPV

Skupina vrozených vývojových abnormalit sklivce a jeho cévního systému, určují se různé stupně postižení.

PRA – progresivní atrofie sítnice

Skupina dědičně podmíněných onemocnění sítnice, která kvůli dysplazii nebo degeneraci zrakových buněk vedou k omezení zrakových možností nebo až k oslepnutí. V roce 2007 se v Německu neobjevila žádná šeltie s PRA a Dr. Hennecken (člen DOV) za svou dlouholetou praxi žádný případ neviděl. Lze však pochybovat, že by na tom Německo bylo nějak výjimečně dobře, příčinou tohoto stavu může být, že u šeltií se PRA projeví až ve vyšším věku a šeltie ve veteránském věku prakticky nejsou vyšetřovány.

Ve skandinávských zemích se v poslední době objevilo více případů PRA a je zde snaha o vyvinutí genetického testu. Ovšem pokud je šeltie při oftalmologickém vyšetření označena jako PRA pozitivní, nemusí se nutně jednat o GPRA. Takto už musela být přinejmenším jedna šeltie, jejíž krev a rodokmen byly zařazeny do výzkumu PRA, zpětně vyřazena a označena jako PRA negativní. K chybným nálezům pozitivních zvířat může vést např. také cukrovka. Nicméně je třeba myslet na to, že by i jediný hojně využívaný krycí pes mohl být pohromou pro plemeno, pokud by byl touto chorobou postižený.

                                                                                                                                                     Bc. Jana Zemková   

                                                                                       zdroj: Sheltie News, Juni 2006 a Dezember 2007